Končící léto je často bodem sváru mezi mladým hráčem a jeho rodiči, ač by bylo sebekrásnější. Ti první dí, že je příliš dlouhé. Ovšem dospělí vědí své pravdivé, že žádný volný čas není dost dlouhý a tím pádem ani léto. Svým ratolestem ovšem místo braní iluzí moudře umožní najít si cestu k tomuto zjištění tak nějak po jejich. Zkušenost je totiž nepřenosná, ale i k tomuto zjištění si musí každý dojít sám. A tak když mine období z pohledu hráče „o ničem“, tzn. období, ve kterém ani čupr dovolená, sem-tam soustředění a fantastické výlety turnajový režim nenahradí, je zde čas opět se zavřít do provoněných tělocvičen a zvolat radostné „hurá“, neb nová sezóna konečně přichází.
Naši hráči ji odstartovali hned první v sobotu 5. září na turnajích GPC U15 v Radonicích u Prahy a GPC U19 v Táboře u Tábora.
GPC U19
Byť je to proti chronologickým, matematickým i jiným zvyklostem, začneme Táborem. Ano, protože je blíž.
Vyrazili tam Marťa Vrbová a Filip Šálek a…dařilo se jim!
Věkem stále ještě „starší sedmnáctka“ Marťa si poprvé zkusila kategorii U19, protože každá zkušenost je prostě…zkušenost. V mixu společně s domácím Matějem Merxbauerem čelila královolhotsko-krumlovské dvojici Barbora Polívková-Martin Štika a první set nebyl vůbec špatný. Ve druhém už se rozdíly v sehranosti a herní kvalitě projevily naplno a soupeři nám vypli proud po výsledku 15-21, 6-21.
Úplně radost z losu neměla ani ve dvouhře, kdy opět čelila dívce z obce z píseckého regionu. Obě čerstvé gymnazistky jsou na tom sice plusmínus podobně co se týče sportovně-fyziologických parametrů, vliv délky copu/culíku na rovnováhu při rychlých změnách směru je zde také přibližně stejný, Marťa má ovšem podstatně méně natrénováno a odehráno a právě v tom tkví onen zakopaný pes. Doběhneme a odehrajeme leccos, ovšem kvalita úderu a schopnost vymetat růžky kurtu je objektivně vyšší na straně soupeřky, která nám nedovolila víc, než 10-21 a 17-21.
V druhé párové disciplíně si Marťa zahrála s krumlovskou Nikol Zuzákovou. Ta je věkem dokonce „mladší sedmnáctka“, ale asi se také už nemohla dočkat klání ve své věkové kategorii a ve smyslu „Mládí ať se vydovádí“ také vyrazila do jámy lvové, rozumějme mezi starší. Zde bylo díky účasti pouhých třech párů jasné, že se nehraje o medaile, ale „pouze“ o to, kdo bude mít jakou. Ačkoliv bylo jasné, že proti budějckým Šárce Dvořákové a Elen Perníkové a královolhotským sestrám Adéle a Barboře Polívkovým bude naší dvojici zvonit hrana vlastně už při vstupu na kurt, obě dívky na se na své straně sítě vydováděly vesměs velmi hezky. 6-21 a 10-21 proti prvně jmenovaným a 13-21 a 12-21 proti těm druhým (i v celkovém pořadí) reálně odráželo realitu na kurtu. Nemohlo to dopadnout jinak, protože Šárka s Elen sbírají vavříny na celostátních turnajích, MČR i nedávné mládežnické olympiádě, věšáky na medaile pomalu už nemají kam připevňovat, diplomy by vytapetovaly půlku naší tělocvičny a naplnit všechny jejich poháry Pirtovým šumivým proviantem, ani znalec Bery by z takového koštu nevyšel úplně s čistým kontem. Sestry Polívkovy spolu také odehrály nejeden úspěšný turnaj. Takže asi takhle, ale prostě bronzová medaile se počítá!
Filip se přes léto rozhodně neflákal, dvě náročná soustředění proložil pravidelnými tréninky, takže to měl pořád v ruce a těšil se, až si to, co nacvičil přes léto, vyzkouší v ostrém mači. A kdy jindy, než proti Ondřeji Tichému (BK Králův Dvůr), se kterým to byla posledně bitva až do nastavení třetího setu! Jenže soupeř taky léto asi úplně nestrávil na zahradním lehátku s nanukem v ruce, protože když se Filip jal sáhnout mu na zoubek, nejenže se nenechal, ale ještě ho rafnul do prstu – 15-21 a 12-21. Pro Filipa tedy trochu zklamání, ale zrovna on pozdějšímu vítězi zatopil ze všech nejvíc. Spravil se v zápasech o pořadí, kdy tuhost jeho výpletu okusili nejprve Martin Štika (ČK) 21-10, 21-13 a následně Leopold Mráz (Tábor) 21-5, 21-15.
Na čtyřhru se domluvil s Martinem Štikou a spolu převedli kvalitní souhru a zajímavé výkony. I když to na Davida Hnaníčka (Kometa Brno) s Šimonem Soukupem (TJ Astra ZM) po výsledku 16-21 a 13-21, ani na Davida Jana Kadeřávka (Tábor) s Ondřejem Tichým po výsledku 16-21 a 15-21 nestačilo, závěrečný duel proti domácím Matěji Merxbauerovi a Leopoldu Mrázovi si chlapci udělali hezký 21-16 a 21-12. Za dobrý badminton následovala dobrá odměna. Doslova, protože bronzová medaile.
GPC U15
Sobotní cestu do Prahy radostně absolvovaly Terka Cábová a Barča a Týnka Sovovy.
Terka s Týnkou vlastně mohly nejet, protože na kategorii U15 mají času ještě dost. Ale když jela Barča, tak Týnka chtěla jet taky a v tu chvíli se nabízelo zeptat se i Terezky, která badmintonu také málokdy řekne ne. Leda bychom se zeptali maminky, ale protože sami víme, že když se maminek neptáme, nemají nám co zakázat, neptali jsme se.
Smíšená čtyřhra
Do mixu jsme jeli plonkoví s vědomím, že při poměru 17ti dívek k 15ti chlapců klidně nemusí dvě z nás hrát…nakonec to dopadlo tak, že si zahrály všechny…i na sestrovraždu došlo. Samozřejmě pouze tu sportovní.
Terezka s Týnkou si zahráli s obdobně mladými chlapci z Benátek nad Jizerou.
Terka spolu s Václavem Geigerem předvedli proti Zuzce Pham (Králova Lhota) a Duy Ahn Damovi (TJ Astra ZM) mimořádně ostrý start a utrhli se na 11-4. Dvojice s asijskými kořeny se však zvládla ještě do konce prvního setu výtečně zkonsolidovat a ve druhém setu otěže zápasu ještě přitáhla na konečných 20-22 a 8-21.
Po zjištění, že se Týnka s Martinem Kašparem potkají s Barčou a Kryštofem Tomečkou (SK Hamr) bylo jasné, že aspoň jedno čtvrtfinále bude a čekalo se, že do něj postoupí právě Barča s Kryštofem. Ti vedli ve třetím setu klidných 20-13, aby po několika minutách za stavu 21-22 odvraceli mečbol! Nakonec po třičtvrtěhodině s jazykem na vestě starší píchla tu mladší 19-21, 21-16 a 24-22. A protože ta mladší správně usoudila, že než se revanšovat sestře omotáním rakety kolem krku a zničit si tak materiál, radši půjde rozvíjet klid šmrdláním sklíčka telefonu, takže nakonec přežily obě.
S ohledem na kvalitu soupeřů v dalším kole (Edita Brejchová (Králova Lhota) a Tadeáš Hladík (Klatovy)) bylo jasné, že na medaili to dnes prostě nebude, ale když po prvním hladkém setu Barča s Kryštofem pochopili, že na druhé straně sítě stojí taky jen lidi, byl z toho nakonec ještě hezký zápas, kdy do třetího setu nechybělo mnoho – 8-21, 18-21.
Dvouhra
Mezitím rozehrála svůj singlový zápas Týnka, která sice jako jediná z našich musela do předkola, los na druhou stranu nebyl z nejtěžších. To by jí ovšem nesmělo zase jednou naprosto ultimátním způsobem odejít podání. Se Zuzanou Dobešovou (TJ Astra ZM) padla 17-21 a 18-21…zkažených podání 12, dalších chyb z jasných pozic kdy se soupeřka sbírala někde v rohu kurtu nejméně 5, v součtu veliká škoda. Zápas o pořadí proti Zuzce Pham pokračoval v duchu úděsného servisu. I když – jak se to vezme, protože svým servisem udělala moc hezký servis své soupeřce, která se jí za to baroko odvděčila několika neméně hezkými prohozy a zašlapáním sebedůvěry někam metr pod úroveň suterénu – 16-21 a 11-21.
Rovnou do osmifinále nastoupily Terka i Barča. A protože jejich los byl naopak ne úplně úprosný, pokrčili jsme rameny a šli na to. A bylo to úplně nejlepší, co jsme mohli udělat, protože role nefavoritů nám asi sedí. Barča se totiž Jolany Coufalové (SK Prosek), dívky ze čtvrté desítky žebříčku, držela až do nastavení prvního setu, než jí v půlce druhého odešly nohy. Bez nich se proti takové soupeřce hrát sice dá, ale ne na vítězství, nakonec 22-24 a 11-21.
Zrovna tak od Terezky se proti Elišce Burgetové (BA Skalka), soupeřce o tři roky starší, čekal hlavně bojovný výkon a sběr zkušeností. Její soupeřka se ovšem poté, co v předchozím kole v klidném tempu vyřadila naši v poslední době ne úplně oblíbenou protihráčku Zuzku Pham, dopustila zásadní chyby. Ano, oproti Zuzce o poznání méně ztepilou Terezku nehezky podcenila. A i když jí ve druhém setu utekla z mečbolu, ve třetím ji Terezka několikrát přinutila kroužit ve spirále a po rozích kurtu tak, že zpátky do zápasu už cestu nenašla. Terezka tak po dalším sveřepém výkonu zvítězila 21-13, 21-23 a 21-14!
Pravda, čtvrtfinále proti Elišce Smékalové (TJ Astra ZM) byl strop už od pohledu, ostatně i jinak zdravě sebevědomá Terezka, vida soupeřku při jejím předchozím zápasu, poměrně věcně zhodnotila své šance na další postup slovy (cituji) „Hm, tak to jsem v pr!“ Opravdu bez toho, že by dodala název oblíbené sladké tyčinky DELI. Jednak proto, že dívky takhle prostě nemluví a druhak proto, že taťka Jirka, jsa známý slušňák, podobné výrazivo nerad slyší.
Čtyřhra
Čas se mezitím překlopil někam za 15. hodinu, což bylo neklamným znamením, že je třeba něco polknout, aby byly síly do čtyřhry. A jak člověk za účelem poznání jezdí hrát proti soupeřkám z jiných krajů, je pak vyložená radost, když na vás z deblového losu vybafnou skorosousedky Míša Jersonová (ČB) a Bětka Hrdličková (Strakonice). Na Barče, byť jí ručně zaručeně neobalovaný smažák s hranolky mimořádně sednul, i její dnešní spoluhráčce Editě Brejchové bylo vidět, že z toho mají taky radost, ale co už. Hodlaly něco urvat a že přitom budou muset okopat kotníky svým „jihočeským sestrám“, to je holt život, neb „no pain – no gain“. Obě jmenované soupeřky ovšem nebyly (nejen) toho dne nasazenými jedničkami jen tak zbůhdarma, což potvrdily výtečnou obranou a klidným výkonem. Barča s Edit unisono žhavily výplety během první poloviny obou setů nadmíru výtečně, po pauzách za stavu 10-11 v prvním a 11-9 ve druhém se jim ale vždycky nějak zamlžilo hledí, k tomu sem-tam chybka…konečných 16–21 a 14–21 tak možná nevypadá, ale výkon byl statečný. Pro Barču tak nakonec páté místo.
Terka s Týnkou před čtyřhrou polkly každá po třech lívanečcích s nutellou, navíc Týnka potom konečně vyplivla tu zbytečnou nervozitu, která ji mordovala v singlu a proti Zuzaně Dobešové a Miriam Hradilové (obě TJ Astra ZM) od začátku nastoupily s touhou a zápalem. V prvním setu na kurtu spořádaně řádily, ten druhý po slabším začátku dobrovolně odevzdaly šetříc moudře síly na třetí. A dobře jim tak, protože odměna byla sladká – 21–18, 8-21, 21-19 a…SEMIFINÁLE!
Pravda, o něm se než jako o zápase více dá hovořit jako o grotesce, oba páry věděly, jak to dopadne a přátelské to bylo možná až moc, ale chtít po dvou jednenáctiletých, aby porazily dvě čtrnáctileté Bětku s Míšou, by bylo ještě víc moc. I kdyby všechny čtyři hrály naplno, výsledek by se od toho konečného 10-21 a 9-21 příliš nelišil.
Terka s Týnkou tak na svém prvním společném turnaji GPC U15 jako nejmladší ze všech devíti párů sezobly senzační bronzovou medaili!
2 turnaje a z nich 3 bronzové medaile lze tedy označit za start potěšitelný. Hodnotíme hlavně výkony, za které se nikdo z našich pěti hráčů stydět nemusí a nebude. Štěstíčko, které nám trochu chybělo při losu dvouher, jsme si zase trochu chytili ve čtyřhrách, takže prd zle. Dobré to bylo!
Čau příště!