Po roce přicházejí…Přebory České obce sokolské! Nerýmuje se to sice jako když přicházejí po roce Vánoce, ovšem jak je to v dubnu, aspoň odpadají diskuse, zda dárky nosí Ježíšek, nebo díky všudypřítomnému konzumu čím dál víc profláknutý tělnatý zámořský týpek. Na badmintonu vám totiž nikdo nic zdarma nepřinese, leda soupeř míček – a i to si musíte zasloužit. Takže kdo chtěl dárek, nezbylo mu nic jiného, než s výrazem raněného baseta přemluvit rodičovstvo, aby mu nabalilo svačinu (případně vybavilo hotovostním oběživem) a odvezlo ho na Přebory České obce sokolské U13, U15 a U17, které se odehrály 18. dubna kde jinde, než v budějcké Sokolovně. Tam si totiž mohl dle libost vybojovat dárek dle svého uvážení úplně každý.
Pro začátek si dovolíme malé srovnání, jak nám mladí pěkně kvetou. Zaprvé počtem, zadruhé vzrůstem. Z loňských malých kabrňáků s ostýchavými úsměvy je parta ústnatých mezulánů, kteří o sobě už umí po všech směrech dát hezky vědět. I badmintonově.
Z hlediska úrovně se jednalo vlastně o takové standardní GPD, z hlediska počtu na budějcké poměry učiněnou megaakci, protože se sjelo 99 hráčů – kromě standardních jihočeských účastníků mj. z Liberce, Dobrušky, Prahy a Poděbrad.
Terka, Barča, Janča, Lucka, Marťa, Čerklík, Novis, Práya a Mára tak věděli, že si věru zahrají a nad zkrácením setů do 15ti bodů nikdo nesakroval.
Smíšená čtyřhra
U13
V mladší kategorii hrál jen Vojta Prayer a pro změnu opět s Leontinou Švecovou z TJ ČZ Strakonice. Nástrahami prvního kola se jim ovšem prokličkovat nepovedlo, domácí Emma Doškářová a Viktor Kulyba byli v součtu o těch těsných pět bodů lepší – 13-15, 12-15.
U15
Hned zkraje dohráli Novis s Jančou, kteří nenašli fungující recept na vodňanské Gabrielu Začkovou a Toma Zimu. Než se stihli správně domluvit a sehrát, byl první set pryč a ani příkladná bojovnost doprovázená značným rozpukem síly na zvrat herní ani výsledkový, bohužel, nestačila. Sehranější soupeři šli po výsledku 4-15 a 11-15 dál.
Pekelně těžkou práci měla Terezka Cábová. Spolu s Leopoldem Mrázem (SK Tábor) jí mírumilovný los doručil turnajové dvojky Marušku Vrchotickou a Tobíka Opálku (oba ČB), kteří jim hned v prvním setu naznačili, že zápas hodlají ukončit co nejrychleji. Naši ovšem vyňali z gatí zbytečný respekt a po heroickém výkonu si vydupali třetí set! Tam už rozhodla zkušenost domácích borců, ale 3-15, 15-13 a 7-15 nebylo na klopení čela a drmolení kleteb na křivý kurt a šišatý míček. A řežba ve druhém setu byla z Terčina pohledu předzvěstí věcí příštích…
Že minimálně jednoho zástupce ve čtvrtfinále určitě mít budeme, bylo jasné hned po rozlosování. To proto, že v prvním kole na sebe narazili Luci Soukupová s Márou Oberpfalzerem a Honza Čerkl v tandemu se Zuzanou Fifkovou (SKB ČK). Postup ryze křemežského páru vcelku očekávatelný – Honzova spoluhráčka hrála svůj úplně první turnaj a tam se většinou získávají „pouze“ zkušenosti. Lucka s Márou zvítězili 15-8 a 15-8.
A že čtvrtfinálové páry s křemežským zastoupením budou dva, rozhodlo vítězství Barči Sovové a Davida Hrdličky (TJ ČZ Strakonice) nad krumlovskými Natkou Pišlovou a Peťou Ondrákem 15-5 a 15-7.
Nálada se pak hnedle ještě zlepšila, protože vzhledem k tomu, že Luci s Márou a Barču s Davidem nahnal čtvrtfinálový los proti sobě, bylo hned zkraje dne jisté minimálně semifinále! Do něj se po výsledku 15-6 a 15-4 podívali Barča s Davidem. A protože se jim díky bojovnému krabacení čela a soustředěnému vyšpulení spodního rtu povedlo přejít i přes Editu Brejchovou (Králova Lhota) a Kubu Siváka (Vodňany) po výsledku 15-13 a 15-5, hráli jsme finále! V něm jsme se střetli s Barčou Štampachovou (Klatovy) a Matějem Merxbauerem (Tábor). Protože oba známe, věděli jsme, že Matěj do toho umí bacit lépe, než statný důchodce rákoskou do letitého peršanu, ale sem-tam se nevyhne laciné chybě, což z něj s přihlédnutím k Barčiným obranným schopnostem udělalo hlavní objekt zájmu. Taktika 80% tam, kde je místo a zbytek na Matěje naštěstí slavila úspěch a přinesla vítězství 15-7 a 15-11 a první medaili toho dne. A hned zlatou!
Dvouhra
U13
Čerklík s Práyou fasovali los o podobnosti dne a noci. Honza nakoupil Luboše Zvonka (Králova Lhota), který plnil roli turnajové jedničky. Nutno přiznat, že soupeř papírové předpoklady naplnil, ač se náš borec snažil a že se snažil hodně. Po kurtu doslova létal, ale když turnajový favorit na konci prvního setu setřásl nervozitu, šel po výsledku 15-9, 15-4 do druhého kola a Honza do oprav. Tam mu do spárů padl domácí Albert Černík, který v prvním setu hrál totálně bez bázně a hany, ovšem Čerklík následnou konsolidací myšlenek udržel klid i pevnou ruku a zápas dovedl ke zdárnému konci 10-15, 15-7 a 15-4.
Naopak pro Vojtu byl Matyáš Andrle (ČB) trochu darem z nebes, ačkoliv v značně roztřepaném prvním setu jsme se nestačili divit. Kliďas Vojta ovšem poté přitáhl horní švih, dal do hry své centimetry a nakláněl se tak umně, že přehodit či obhodit jej prostě nebylo možné – 15-14, 15-6. Čtvrtfinálový soupeř Dominik Nemasta (TJ Sokol Radotín) byl sice podobného vzrůstu jako předchozí soupeř, tím ovšem veškerá podobnost končila. Kurt přeběhl na dvojí zaklepání trenkami, k tomu ruka jako z učebnice…není divu, že Vojtu několikrát pěkně načapal. Ale to i všechny ostatní – prohrát 6-15 a 8-15 s pozdějším vítězem celého turnaje není hanba.
U15
Mára s Novisem to naopak měli dost stejné a pěkně naprd. Mára šel na zteč proti Alexi Šeredovi (TJ Sokol Dobruška), který prostě má nahráno. Nehrál sice špatně, ale prostě jen to, co mu dovolil zkušenější soupeř a jak napovídá konečných 6-15 a 7-15, moc toho nebylo. Zápas o pořadí proti Danielu Bergovi (TJ Sokol Radotín) byla řež lítější názorové neshody s nemožným rodičem a šlo se až do třetího setu, kde Márovi přece jen došly síly a padl 15-13, 13-15, 4-15.
Podobně by se dal popsat Novisův pokus proti třetímu nasazenému Davidu Hrdličkovi, ani tady jsme mnoho šancí neměli. Bojovnost se sice počítala, ale ani při doplnění o snahu nestačila na víc, než 5-15 a 3-15. Zápas podobný tomu Márovu odehrál i o pořadí, jen se na něj usmálo trochu více štěstěny a radotínského Michala Fouska udolal 15-13 a 15-14.
Nejpočetnější zastoupení jsme měli v dívčí dvouhře, kde si všechny naše dívky připsaly úspěšné počinky v prvních kolech!
V duelu nepříliš zkušených hráček se na sebe skrz výplety zazubily Luci s poděbradskou Štěpánkou Jirušovou. Zápas to byl napínavý a dramatický, protože Lucka po suchém prvním setu v tom druhém na svém poměry až překvapivě vypadla z tempa, čímž soupeřce dopřála možnost rozdat si to na férovku ve třetím setu. Tam se Lucka vrátila ke svému klidnému přístupu a zvítězila 15-5, 13-15 a 15-9. Potom si, bohužel, prožila svých patnáct minut opaku slávy…jakkoliv pro ni bylo čtvrtfinále hezkým a úspěšným počinkem, přišel v něm náraz doslova do zdi v podobě prohry 0-15 a 3-15 s Barčou Štampachovou. Ne, proti hráčce, která vozí medaile z turnajů vyšší úrovně a účastní se i těch celostátních, toho Lucka opravdu víc udělat nemohla…
Janča v roli páté nasazené hráčky měla první kolo volné, v tom dalším ji čekala krumlovská Zuzana Fifková, po delší době soupeřka z kategorie těch, se kterými se „dá pracovat“. Po klidném vítězství 15-3 a 15-4 Janča postoupila do čtvrtfinále, kde se utkala s třetí nasazenou Editou Brejchovou (Králova Lhota). Byl to zápas, který zvonil od začátku do konce, protože si Janča (obrazně) plivla do dlaní a vybojovala první set! Že ji soupeřka nakonec přečetla a zápas otočila z našeho pohledu na 15-12, 10-15 a 6-15 bylo nakonec logické vyústění a potvrzení jejích kvalit. Tady jsme favority přece jen nebyli, ale přesto jsme zadarmo nedali ani deko!
Volný los měla v prvním kole i dnes druhá nasazená Barča, která po výhrách 15-11 a 15-6 nad krumlovskou Evou Sojkovou a 15-12 a 15-10 nad Idou Pochobradskou z Dobrušky došla až do semifinále…její sedmý zápas toho dne se však jako úplně šťastný označit nedal. Na to, že se nám míček příliš často ztrácel v omamné záři reflektorů, které po výměně za nové svítí fakt pekelně, se vymlouvat nebudeme. Barča až příliš často hrála až příliš na jistotu a odpalováním 73% úderů někam na střed se člověk pohybuje na tenkém ledě. Obzvlášť proti Barče Štampachové, kterou díky její fyzické převaze umlátit úplně nejde. Výsledek 10-15 a 9-15 sice trochu štípnul, ale posvícení v celodenním formátu holt prostě neumíme. I tak za to byla bronzová medaile, pro nás druhá.
A pokud si pozorný čtenář všiml, že v kategorii U13 nepadla řeč o Terezce Cábové, všiml si správně. Terka totiž díky svému postavení ve druhé desítce celostátního žebříčku mohla hrát „pouze“ vyšší kategorii U15, tak ji šla hrát…a jak! První zápas proti Sofii Bouzové (TJ Sokol Dobruška) se dal brát jako „ok, sice starší, ale nováček“ a po vítězství 15-6 a 15-8 se už nic moc dalšího vlastně nečekalo, ale Terka prostě nechodí do zápasů ve stylu „zkusím to a třeba to vyjde“. Chodí trhat a toho dne navíc zapálila oheň, ve kterém sežehla tři (!!!) nasazené soupeřky! Ve druhém kole se nechala nachytat 15-10 a 15-7 Nina Němcová (TJ Sokol Radotín), o hlavu vyšší pátá nasazená, ve čtvrtfinále Terka přehrála další o dva roky starší dívku – turnajovou jedničku Aničku Dvořákovou (SKB ČK) 15-14, 15-3. Největší bylo semifinále, protože třetí nasazená Edita Brejchová držela celkem tři mečboly, aby po výsledku 15-9, 7-15 a 15-14 šla do boje o zlato Terezka! Její šturm nakonec na přebornický titul nestačil, Barča Štampachová si finále dle předpokladů pohlídala 12-15 a 8-15. Ovšem stříbrná medaile (pro nás třetí) z vyšší věkové kategorie pro nás po fenomenálních výkonech byla událostí dne!
U17
Na přelomu dopo a odpoledne konečně mohla vzít raketu do ruky i Marťa Vrbová. Takřka tříhodinové čekání na ostrý zápas je něco, z čeho se člověk doslova tetelí blahem, a tak není divu, že se přece jen na průběhu zápasu proti radotínské Kláře Bergové poněkud podepsalo. K zásadnímu zádrhelu však duel nedospěl a po výsledku 15-11 a 15-11 tu bylo čtvrtfinále. V utkání proti Lili Vážanové (TJ Sokol Poděbrady) už šel dívce v modrém míček od rakety podstatně lépe, dopadlo to 15-5 a 15-7 a byla z toho třetí dnešní radost – minimálně bronzová! Na semifinálový zápas se Marťa těšila podobně, jako Kolja z oscarového bijáku na pohádky, které mu po telefonu čte učitelka ruštiny Zuzana. Jenže jak její manžel není na pohádky, tak domácí Eliška Vychodilová není na žádné dlouhé cavyky. Když v prvním setu Marťa srovnala na 8-8, prostě jen přišlápla a zbytek zápasu si udělala pro sebe – 9-15 a 5-15. Ovšem poučení z výsledku bylo jaké? Ano – bronzové a pro nás čtvrtá medaile!!!
Čtyřhra
U15
U chlapců nebyla v kategorii U15 průchozí ani jedna brána. Na Čerklíka s Márou si vyšlápli Daniel Berg (TJ Sokol Radotín) a Adam Pechlát (BK Liberec)…zejména tedy druhý jmenovaný. Ač vzrůstem nejmenší, dvojnásobný medailista z MČR držel otěže zápasu v ruce defacto sám, nic nepomohl Márův entuziasmus, ani Honzův fištrón…2-15, 5-15.
Novis a Vojta se utkali v průměru se staršími a herně výrazně zkušenějšími soupeři Ondřejem Kolářem (Badminton Tábor) a Tomem Zimou (TJ Sokol Vodňany). Novisův ostrovtip zde tedy naprosto nepřekvapivě tak úplně nefungoval a i když to Vojta statečně tloukl více, než odvážný bubeníček mylarovou blánu, na víc než 4-15 a 7-15 to nestačilo.
Situace, kdy si v parném létě zakoupíte u stánku lahodnou osvěžující pochutinu vanilkové/čokoládové/ovocné příchuti…aby vám po dvou krocích včetně kornoutku vypadla z ruky točenou stranou dolů, zažil asi každý. Podobné pocity musely mít po volném prvním kole a následném zjištění, že ve čtvrtfinále na ně vyšly nasazené dvojky, i Janča Kuntová s Luckou Soukupovou. Proti Elišce a Karolíně Burešovým z TJ Sokol Radotín předvedly statečný výkon, který s ohledem na kvality soupeřek nemohl stačit na lepší výsledek, než 4-15 a 8-15.
Terce ještě po singlu hořely tváře, čehož bylo záhodno řádně využít. V tandemu se Sofčou Kapustovou (ČB) prošly nástrahami prvního kola proti krumlovské dvojici Anička Dvořáková + Zuzana Fifková v poutavém střetu 15-13, 9-15, 15-7, aby následně ve čtvrtfinále z cesty poměrně lehce odpravily dobrušské hráčky Sofii Bouzovou a Idu Pochobradskou 15-8 a 15-5. Semifinále proti sestrám Burešovým už bylo tím zápasem za odměnu – sice dopředu tušíš, že asi nevyhraješ, ale necháš tam všechno. Sofča s Terezkou odbránily spoustu úžasných výměn, zároveň se nebály zaútočit a vyšvihly statečných 9-15 a 9-15 (proti o tři roky starším soupeřkám!) podtržených bronzovou medailí, pro nás pátou!
Barča společně se svou singlovou přemožitelkou Barčou Štampachovou ve čtvrtfinále přešly přes vodňanské Nancy Fárkovou a Gabču Začkovou 15-7 a 15-10, aby v semifinále proti Beatě a Editě Brejchovým (Králova Lhota) svou hru ještě povýšily na 15-5 a 15-6. Finále hrály proti sestrám Burešovými, kterým se nesmí nalejvat do nízkých výhozů, jinak bude zle. Barča od nich na únorovém GPB dostala pořádný klacek, takže věděla, že k úspěchu vede pouze soustředěný výkon s údery těsně nad sítí a příkladná obrana s minimem chyb…vlastně jako proti všem soupeřům, jen to prostě opravdu zahrát. Dnes se ovšem sešlo všechno a po výsledku 15-11 a 15-10 tu byl dnes druhý přebornický titul a pro nás šestá medaile!
U17
A sedmá byla jistá hned po losu čtyřhry v kategorii U17! Protože a jelikož Marťa spolu s Nikol Zuzákovou (SKB ČK) měly jakožto nasazené dvojky volný los a tím pádem rovnou semifinále! V něm sice soupeřky z Poděbrad Kristýna Pokorná a Lili Vážanová našim dívkám hlavně v druhém setu prohnaly perka celkem fest, ale po znovunalezení klidu a výsledku 15-10, 11-15 a 15-11 tu byl zápas o celkové vítězství. A v něm domáci Viky Pouzarová a Eliška Vychodilová, což jsou protihráčky doslova k pohledání, myšleno samozřejmě s jemným nádechem ironie. První set byl jakoby na zkoušku, druhý krásný a těsný, ale nakonec jsme překvapení neupekli – 3-15, 13-15…a šťastná sedmá byla tedy nakonec stříbrná.
I méně bystrý jedinec varovně zdvihne prst s konstatováním, že letošních 7 medailí je přece jen méně, než loňských 8 a má samozřejmě pravdu.
Jenže! Loni byly medaile zlato-stříbro-bronz v poměru 1-3-4, zatímco letos 2-2-3 a dva přebornické tituly jsou prostě víc, než jeden.
Suma sumárum:
- Barča 🥇🥇🥉
- Terka 🥈 🥉
- Marťa 🥈 🥉
…prostě se to zase povedlo!
Čau příště!