O víkendu 8. – 9. listopadu se v Českém Krumlově odehrál jubilejní 20. ročník celostátního turnaje Czech Talent U11, kde se sešel výběr z nejmladších českých a moravských badmintonových hroznů. Dorazili hráči téměř ze všech možných luhů a hájů naší krásné země plni radosti, že v podzámčí zkříží rakety a celý víkend se budou bít na kurtech. V sobotu za svůj kraj a v neděli každý za sebe.
Nás potěšilo, že v ostřížím zraku krajských šéftrenérů uvízli i hráči křemežského klubu Terka Cábová, Týnka Sovová a Tomík Cába. Týnka a Tomík byli nominováni do výběru Jižní Čechy „B“, Terka dokonce do silného „áčka“. Život ovšem skýtá i jiné kratochvíle než badminton – babiččiny kulatiny v úzkém kruhu cirka 67 příbuzných se přece jen neslaví každý den – a tak Terka s Tomíkem na turnaji z rodinných důvodů nakonec nestartovali.
V sobotu 8. listopadu se odehrála střetnutí družstev. Utkaly se výběry Severní Moravy, Jižní Moravy, Středních Čech, Prahy, Severních Čech a Jižních Čech „A“ a „B“. V každém družstvu startovali 3 chlapci a 3 dívky vždy seřazení výkonnostně podle žebříčku U13. Družstva hrála systémem „každý s každým“, což pro každého hráče znamenalo 6 zápasů – vždy proti stejně nasazenému protihráči z týmu soupeře. Takže jednička jednoho družstva hrála vždy proti jedničce soupeře, dvojka proti dvojce a trojka proti trojce. Dva sety do patnácti bodů – vítězství/remíza/porážka, tak jednoduché to bylo. Remíza se do celkového výsledku nepočítala, v případě nerozhodného stavu (například 2-2 + dvě remízy) by o celkovém vítězi utkání rozhodovaly získané body. Zároveň platil striktní zákaz pro kohokoliv s výjimkou trenérů a vedoucích družstev zdržovat se na hrací ploše a mladí hráči si tak mnohdy poprvé vyzkoušeli, jaké je být během zápasu koučován jim ne vždy známým trenérem. Jihočeské výběry vedli zkušený Roman Janoštík („A“) a stále ještě aktivní hráčka, u dětí velmi oblíbená Lucka Černá („B“).
Při neúčasti Terezky se Týnka posunula z pozice první hráčky výběru Jižní Čechy „B“ na pozici třetí hráčky výběru Jižní Čechy „A“. Tento přesun pro ni sice znamenal zápasy proti méně kvalitním soupeřkám, na druhou stranu vysokou pravděpodobnost celkového vítězství. Jihočeské „áčko“ totiž poskládalo v porovnání s ostatními výběry velmi silnou sestavu a čekalo se, že po loňském sedmém místě bude mířit vysoko.
Předpoklady se začaly plnit hned od prvního kola, kdy první si první výběr poradil s béčkem 4-0. Týnce se její první zápas úplně nepovedl a hned první set ztratila. Poté setřásla nervozitu, zápas dovedla k „vítězné remíze“ a v dalším průběhu celého dne už nezaváhala.
Lehce pod tlakem se ocitla vlastně jen během utkání dvou dosud neporažených družstev proti Severní Moravě. Tam za průběžného stavu 3-2 šla do posledního zápasu s nutností dovést utkání do vítězného konce. To se povedlo a po následném vítězství nad výběrem Prahy tak Jižní Čechy „A“ ovládly soutěž družstev!
Týnka svých šest zápasů odehrála takto:
Jižní Čechy „B“ 0 – 4 Jižní Čechy „A“ – Tereza Bílá 15-14, 9-15 Justýna Sovová
Jižní Čechy „A“ 4 – 1 Střední Čechy – Justýna Sovová 15-9 15-7 Anna Vinšová
Jižní Čechy „A“ 5 – 1 Jižní Morava – Justýna Sovová 15-10 15-3 Marie Kubešová
Severní Čechy 1 – 4 Jižní Čechy „A“ – Kristýna Zlatová 9-15 9-15 Justýna Sovová
Severní Morava 2 – 4 Jižní Čechy „A“ Zuzana Kubátová 11-15 8-15 Justýna Sovová
Praha 1 – 4 Jižní Čechy „A“ – Sára Hubínková 9-15 7-15 Justýna Sovová
V neděli 9. listopadu proběhl turnaj jednotlivců, který se hrál tentokrát švýcarským systémem. Dva hrané sety do 11 bodů a záleželo doslova na každé výměně. Dalo se buď zvítězit – 6-0/5-1/4-2, plichtit 3-3, nebo v opačném gardu prohrát. V každém setu se totiž hraje o tři body. Když první set puknete 6-11, je to na body 0-3 a když potom vyhrajete 11-7, je sice to jupí za získaný set, jenže jak soupeř uhrál 7 výměn, dostane bod a vy tím pádem jen dva. Takže na sety to sice bude 1-1, ale na body je konečný stav 2-4 a nakonec tedy achich-ouvej! Takhle se to všechno počítalo a člověk byl rád, že u toho s tou kalkulačkou nesedí a může jít na další vynikající štrůdl do kantýny.
Týnka odehrála 5 zápasů a za 2 vítězství, 2 remízy a 1 porážku získala 17 bodů, což stačilo na konečné 7. místo. Z hlediska výkonů bylo znatelné zlepšení na podání, které se po sobotní zašívárně opět vrátilo v plné parádě. Bohužel ve druhém zápasu přišla možná trochu zbytečná prohra s Maruškou Vrchotickou, která v konečném důsledku nakonec Týnku velice pravděpodobně připravila o umístění na stupních vítězů. Na druhou stranu potom Týnka odehrála úžasný zápas se svou přemožitelkou z čtvrtfinále MČR Emmou Stoklasovou, která v únoru v Pardubicích nakonec získala stříbrnou medaili.
Tuhle dívku v Krumlově porazila jen Isabela Svitáčová, která je jinde přibližně o dva parníky a Icons of the Seas k tomu. Týnka s Emmou umlátila čistou remízu 11-7 a 7-11, ale stálo ji to bolestivě naražené koleno. Nakonec zamáčkla slzu a mrazivě prohlásila, že domů nepojede, nechala se ovázat jako ta holčička z Brna a prostě hrála dál.
Byla v laufu a nemít kvůli fleku o šesti odstínech temně fialové na noze namotanou tu komedii, asi se v posledním zápasu dal vyhrát i druhý set a za konečnou bramboru v podobě plechovky dobrot od Mixitu bychom ještě pěli radostné písně. Ale potom už Týnka sama viděla, že to dál prostě nepůjde…teda půjde, ale jen chodit a v když v badmintonu neběháš, nevyhraješ. Takhle dobří, abychom to mohli jen rozhazovat prostě ještě nejsme.
Víkendový turnaj pro nás představoval vítanou konfrontaci s těmi nejlepšími v kategorii U11. A zjištění, že naše holky patří mezi nejužší republikovou špičku tak bylo krásným potvrzením, že jsme na správné cestě. Děkujeme našim trenérům – Martině Weberové, Zuzce Fučíkové, Honzovi Čerklovi, Robertu Hálovi a samozřejmě Michalu Koudelkovi. Bez nich by žádná neexistovala.
