Našlapaný start roku nemají jen maloši, ale i…velkoši. Republiková bad-sláva se blíží a jakkoliv by spor o (ne)pravdivosti tvrzení, že „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý!“ nerozlouskl asi ani Perry Mason, to, že „V Pardubicích na MČR by chtěl hrát každý!“ prostě zpochybnit nelze. Takže důvod, proč odložit páteční večírek nebo přesunout sobotní směnu byl jasný a daný. 17. ledna se jede do Strakonic na kvalifikační GPD. Dudlajdá!
Slušelo by se říci, že Saša Chládek a Pepa Fošum coby správní kavalíři vyvezli a na místo činu dovezli Marušku Motejlovou a Martinu Weberovou a stále ještě neřidiče Filipa Šálka, ale protože jednak máme emancipaci a druhak Maruška neprozřetelně hodlala hrát jenom mixa, sjeli se tam všichni tak nějak..na hulváta. Ostatně – proč ne, hlavně, že tam byli! Dámy aspoň na hochy dohlédly. Ve chvíli, kdy Martina zvedla prst a Maruška zamávala řasami, chlapci totiž hned pochopili, že s alotriemi je konec a je třeba soustředit se na hru.
Smíšená čtyřhra
Lehce povolený řetěz měli hoši během mixu, protože to zrovna Maruška s Martinou musely na kurt. Maruška v rámci přátelského křemežsko-vodňanského holportu s Lukášem Plachtou porovnali tuhosti výpletů a rozsahy ramenních kloubů s Eliškou Mikešovou a Kryštofem Klímou. Mohli konstatovat, že „se to nezapomíná“, ale mladá krumlovsko-budějcecká dvojice jede v pevném tréninkovém řádu a překvapení tak logicky nepřipustila. Mač o pořadí rozhodl faktor hrubé síly, kdy si táborský David–Jan Kadeřávek domáci Barboru Švecovou uklidil na síť a odstřílel to tam všechno vlastně sám.
Martina spolu s táborskou legendou Pavlem Kavanem nejprve přešli přes Barboru Švecovou a Davida–Jana Kadeřáveka, v semifinále na Evu Fišerovou (ČK) a Jakuba Bouberleho (Vodňany) už nestačili. V zápase o třetí místo pak nad jejich síly byli krumlovští zabijáci Lucie Černá a Matyáš Puffr. Ufffr.
Dvouhra
Singl pojala Martina s rozvahou rutinérky. Věděla, že ačkoliv na ní i po dvou dětech dres z roku 2009 plandá a procenta podkožního tuku jsou zase pod patnáctkou, mezi sledováním Tlapkové patroly, hraním stolních her a péčí o rodinu se času na validní trénink poněkud nedostává. Moudře tedy usoudila, že proti dobře trénovaným mladistvým soupeřkám není nutno riskovat zranění. Potomstvo obecně totiž nějaké maminčino válení v nemocnici netoleruje, a tak sice hrála naplno – nikoliv však na hranici sebezničení. Proti krumlovským Evě Fišerové ani Elišce Mikešové to tak na vítězství nestačilo, odměnou za nasazení jí však bylo otestování laktátového prahu, protože ji čekala ještě důležitá čtyřhra.
Filip se posnažil, seč mu jeho dlouhé nohy stačily, ale na Františka Vrchotického byla i hra s chutí a filipem prostě málo. V zápase o pořadí proti Dennisi Pražákovi náš frajer kousal až do třetího setu, ale tyhle dvě kostičky jsou prostě ještě moc těžké na trávení.
Saša přijel a v zápase proti Matyáši Puffrovi bohužel i dojel. Soupeř postupně dorostl do reprezentace, jezdí po mezinárodních turnajích a zápas mu, bohužel pro nás, sedl lépe, než pověstná zadnice na nočník. Jinak Saša na židli, tedy umpiru, bodoval taky – a s úsměvem!
Pepa se krásně posekal s Dennisem Pražákem, tahali se až do těsné koncovky třetího setu a náš borec šel dál! Ve čtvrtfinále to měl ovšem snad ještě zapeklitější, než chábr Saša. Když Kryštof Klíma hraje ve formě, tak se to fakt nedá a tady ve formě prostě hrál.
Čtyřhra
Všichni naši chlapci se potkali hned v prvním zápase a kratší slámku si nakonec vytáhl Filip. Spolu s vodňanským Jakubem Bouberlem se dvakrát rval až do koncovky, v obou ovšem víc voněla sehranost Saši s Pepou. Ti pak chytli slinu, díky které prolomili táborskou vozovou hradbu Davida–Jana Kadeřávka a Pavla Kavana, přes které se prokousali do finále. A jak v jednom lese vládne známý galantní jelen, v tomto finále vládli Daniel Dvořák (ČB) a Jan Rázl (Liberec), kteří našim chlapcům rovněž galantně, ale poměrně důrazně ukázali, že na MČR to letos úplně nebude.
A díky tomu, že dam bylo letos snad ještě méně, než šafránu, se jejich čtyřhra smrskla pouze do finálového zápasu. V něm nad domácími Zdenou Čižinskou a Barborou Švecovou vysoce čněly Eva Fišerová s Martinou a získaly tak právo startu na MČR.
Filip sbíral zkušenosti, Saša s Pepou měli v singlu hodně těžký los a Maruška hrála hlavně pro radost. Martina sice říkala něco o kilech navíc, ale podle toho, jak na ní ten dres vlál a lýtkové svaly hrály, to byla spíš její klasická skromnost. Zbytečná.
Sašovi s Pepou blahopřejeme k druhému místu a Martině ke kvalifikaci na MČR…a všem bez výjimky za předvedenou hru, nasazení a…blablabla, hlavně – že to bylo ve zdraví, však to znáte!
Čau příště!