Snad každý aspoň jednou v životě zažil, že vyrazil někam, kam se mu vlastně jako úplně nechtělo. Někam, kam slíbil dorazit, ale ještě první minuty po příchodu uvažoval, že se s výmluvou na bublající vodu na zapnutém sporáku, případně zapojenou žehličku pozvolna vypalující otvor do oblíbeného svršku, nejlépe kombinací obojího, zdekuje kamkoliv jinam. Lhostejno, zda šel
Našlapaný start roku nemají jen maloši, ale i…velkoši. Republiková bad-sláva se blíží a jakkoliv by spor o (ne)pravdivosti tvrzení, že „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý!“ nerozlouskl asi ani Perry Mason, to, že „V Pardubicích na MČR by chtěl hrát každý!“ prostě zpochybnit nelze. Takže důvod, proč odložit páteční večírek nebo přesunout sobotní směnu byl
Hrát proti soupeřkám z jihu Čech s občasným zpestřením v podobě dívky z Prahy nebo Plzně není špatné. Ale jak je to pořád dokola furt pryč, začíná to zavánět stále stupňující se jednotvárností, která dříve či později přejde až téměř v nudu. A tak se dvě skoro holé hlavy daly dohromady a vymyslely Terce Cábové a Týnce Sovové zpestření
Chce-li dnešní mládež dát něčemu punc intenzity a kromobyčejného významu, používá k tomu slovo „mega“. Starší ročníky patrně moc neví, o co jde, ale tento zesilovač se o víkendu vážně hodil. Na budějckém GPC U15 v sobotu 10. ledna přesně toto slovo štymovalo jako úderný doplněk k definici úspěchu našich hráček Barči Sovové a Janči Kuntové. Když
První letošní turnaj přípravek a hned taková rána – kvalifikace na MČR U11! Takže kdo v sobotu 10. ledna vyhrál úplně, málem, skoro a trochu (tzn. první čtyři umístění) kromě diplomu a medaile získal právo účasti na republikovém mistrovství. To se roce uskuteční opět v Pardubicích, kde hala tamní univerzity povýší dalších pár desítek mladých mezi
Koná-li se badmintonový turnaj hned 3. ledna, chtělo by se říci, že start do nového roku je to doslova jako víno. Ovšem protože pořadatelským městem sobotního GPC U13+U17 byly Vodňany, známá kapří líheň, místo extraktu, zasíření a cukernatosti se posuzovala pevnost a kvalita masa, výtěžnost a vliv stresu před výlovem. Poslední uvedené hraje podstatnou roli
V sobotu 6. prosince se v Českém Krumlově konal turnaj GPC kategorií U13 a U15. Ovšem den předem poměrně značnou skupinu hráčů odnesl čert a několik dalších se po příletu anděla na budějcké náměstí zatoulalo do Rockle Clubu, kde se následně nadobro ztratilo ve Stavu Beztíže. A tak se onoho lehce pošmourného rána na druhé straně kleťského masivu
I mládež v životním rozletu – rozumějme dorost v kategorii U17 – má svou republikovou kvalifikaci. Ta jihočeská se odehrála v neděli 30. listopadu v Táboře a toho by bohdá nebylo, aby se o zdolání tamní badmintonové hradby nepokusil i hráč našeho klubu Filip Šálek. Dojezdová vzdálenost do pořadatelských měst byla letos z jihu Čech vpravdě obskurní – přípravky U11
Měsíc utekl jako voda a opět se vyloupla milá povinnost domluvit si spolujízdu, úhledně složit a nabalit dresy a zejména namastit svaly. Bylo tu totiž 2. kolo Krajského přeboru smíšených družstev dospělých, což si – logicky – zasluhovalo veškerou vážnost. Oproti konci října nic nefoukalo, pouze lehce padalo a hlavně mrzlo. Den před pálením první
I letos si o předsváteční sobotě dala dostaveníčko křemežská mládež, která pod záštitou „Přemluv mámu/tátu/dědu/bábu (nebo i schopnou tetičku)“ nalákala své příbuzné, aby jim ukázala, co se za uplynulý rok v badmintonu naučila nového. Pranic nevadilo, že slogan je to letitý a politicky poněkud zprofanovaný…hlavně byl totiž úderný. Jinak si skutečnost že opět padl účastnický
