I mládež v životním rozletu – rozumějme dorost v kategorii U17 – má svou republikovou kvalifikaci. Ta jihočeská se odehrála v neděli 30. listopadu v Táboře a toho by bohdá nebylo, aby se o zdolání tamní badmintonové hradby nepokusil i hráč našeho klubu Filip Šálek.
Dojezdová vzdálenost do pořadatelských měst byla letos z jihu Čech vpravdě obskurní – přípravky U11 se hrály v Pardubicích, šampionát kategorie U15 hostila Orlová a žáci kategorie U13 hráli ve městě kdesi za Prahou. Proto nebylo divu, že když se kategorie U17 bude hrát v Českém Krumlově, většina jihočeských hráčů pookřála. Tamní halu mají obšlápnutou z mnoha předchozích turnajů, někteří v ní absolvovali nejedno soustředění…prostě jako doma!

Proto nebylo divu, že se Filip rozhodl pošetřit síly a před sobotním ligovým utkáním dal přednost odpočinkovému dni, v jehož rámci se pověnoval pohybovým rozsahům, lehké dynamice v módu „aktivního klidu“ a kontrolovanému pohybu v nízké zátěži.
Smíšená čtyřhra
Filip opět odehrál mix s Bětkou Hrdličkovou (TJ ČZ Strakonice) a hned na úvod je čekala nevyzpytatelná krumlovská dvojice Nina Radová–Martin Štika. Filip s Bětkou ovšem zahájili turnaj s maximálním soustředěním a nebezpečné protivníky udrželi na distanc 21–15 a 21–14. Semifinálový zápas proti budějovicko-táborské dvojici Šárka Dvořáková–Ondřej Kolář proběhl i přes soupeřčiny nesporné kvality v poklidnějším duchu. Naše dvojice správně identifikovala cestu k úspěchu (tzn. na koho hrát) a vydala se po ní bez sebemenších objížděk. Že byla správná, dokazoval výsledek 21–12 a 21–9. Rázem tu bylo finále a lehký náznak nervozity, protože v tu chvíli k účasti na MČR ve smíšené čtyřhře chyběly poslední dva sety. Jak blízko se to mohlo zdát, že? Ovšem když na druhou stranu sítě nakráčejí Elen Perníková a František Vrchotický, člověk najednou zjistí, že má trochu sucho na patře. Doplnění tekutin nepomůže, hlava už totiž ví, co přijde. A tady přišlo 6–21 a 11–21. Bez bázně a hany, kvalita, zkušenosti, sehranost…to vše bylo jasně na straně soupeřů, se kterými prohrát není hanba. A zahájit den stříbrnou medailí? Olé!
Dvouhra
Tady Filip využil svého nasazení jako číslo jedna a proti domácímu Janu Hrazánkovi bezezbytku využil své zkušenosti a obecnou převahu. Po výsledku 21–1 a 21–4 postoupil do semifinále, kde už byla namístě určitá ostražitost. Martin Štika je sice mladší, ale letošní podzim mu herně vychází a bylo třeba připravit badmintonovou kápézetku obzvlášť pečlivě, protože co kdyby. Naštěstí hvězdy, forma i vesmír byly na naší straně, zápas proběhl možná až překvapivě klidně 21–12 a 21–13.Ve finále šlo do tuhého, doslova proto, že Jardu Rothbauera Filip ještě neporazil a zrovna jejich poslední zápas ho hodně bolel. Dnes to ovšem bylo v úplně jiném stylu a minimálně první set vypadal, jako by se protrhla hráz přilehlého rybníka a dokonce i bronzový Jiří Hrzán div že z opěrné zdi nepřicupital na okenní parapet, aby se podíval, co se v hale děje. Filipovi se povedlo zlomit nepříznivou sérii a ve svém bezpochyby nejdůležitějším zápase Jardu přehrál 21–4 a 21–15. Tím si vybojoval právo startu na MČR, ale den ještě nekončil.
Čtyřhra
Právě s Jardou Rothbauerem vytvořili mimořádně úderné duo. Odchovanci z Dobré Vody nejprve přehráli domácí Jana Hrazánka a Matyáše Nováka 21–5 a 21–2 a ve finále jejich nátlakové hře nedokázali čelit ani druzí nasazení Šimon Kalčík (TJ Sokol Vodňany) a Martin Štika. Dílo zkázy bylo dokonáno a po výsledku 21–11 a 21–8 bylo vítězné plácnutí s ještě větší radostí. Protože vítězství znamenalo účast na MČR – tentokrát ve společné čtyřhře!
Filip prožil skutečně povedený den – 7 vítězství z osmi zápasů tady dlouho nebylo a pro kluka, který byl donedávna trochu badmintonovým samorostem, je dvojnásobná kvalifikace na republikové mistrovství odměnou za tvrdou práci a nasazení, se kterým se badmintonu věnuje.
